Bakalářské studium v Anglii očima Viktora – část druhá: BRIGÁDA V LONDÝNĚ A JAZYKOVÝ CERTIFIKÁT IELTS ACADEMIC

Když jsem nasedal do svého auta v propoceném kvádru a s vědomím, že jsem úspěšně odmaturoval, (nejen úspěšně, dokonce se mi povedlo i splnit daný limit pro anglické univerzity, takže možnost pokračovat ve studiu v Anglii stále žila); začal jsem si uvědomovat, že začíná nová kapitola mého života. Nechtěl jsem ale jen otočit list a psát dál ve stejné knize. Potřeboval jsem změnit jak knihu, tak pero. V polovině cesty domů jsem si začal uvědomovat, že už nechci strávit léto v zakouřeném kasinu, kde jsem pracoval minulý rok, a tím zabil většinu letních večerů, protože moje pracovní doba byla od pěti večer do pěti do rána.

Po radostném sdělení všem rodinným příslušníkům mé maturitní výsledky jsem si otevřel lahvové pivo na zklidnění, protože jsem stále nemohl uvěřit, že mi to tak všechno vyšlo. Jak už to tak bývá, nejlepší nápady dostávám u piva, a tak se stalo i tentokrát. Plán studovat v Anglii se nyní stal prioritou, protože maturitu jsem měl už v kapse. Začal jsem se vážně obávat o svůj level angličtiny. Rázem mě napadlo strávit brigádně léto v zahraničí – zabilo by to minimálně tři mouchy jednou ranou: (1) procvičoval bych svoji angličtinu, a tím dohnal své nedostatky, (2) měl bych více příležitostí složit anglický certifikát (v Praze byly asi čtyři termíny za rok, zatímco v Londýně jsou v průměru dva za týden), (3) rozšířil bych si obzory, poznal nové lidi a samozřejmě si i vydělal nějaké ty peníze.

Později jsem se se svým plánem svěřil rodičům, a ti jako obvykle měli pochopení a snažili se mi pomoct, jak jen to šlo. Bohužel nemáme žádné známé nikde v anglicky mluvících zemích, a jak už jsem zmínil prve, moji rodiče umí jako druhý jazyk pouze němčinu, takže jsem se zmínil o svém plánu také Lucii, koordinátorce programu Studium v zahraničí v Czech-usu. Ihned mi poslala vše, co Czech-us nabízí, a co by se mi mohlo hodit. Dlouho jsem se nerozmýšlel a s kurzem který v té době byl asi 36 Kč za jednu britskou libru jsem ihned volil brigádu v Londýně.

Snažil jsem se k cestě přemluvit aspoň nějaké mé kamarády abych nejel sám, ale bohužel jsem dostal tento nápad, když už bylo příliš pozdě a všichni už měli své prázdniny rozplánované. Začal jsem připravovat svoji přítelkyni na to, že se možná celé léto neuvidíme. Na rovinu můžu říct, že nadšená nebyla, ale zároveň měla pochopení, že to kvůli rozhodnutí studovat v Anglii zkrátka potřebuji.

Po krátkém pomaturitním létu stráveném v ČR, z kterého si toho zrovna moc nepamatuji, se začala naostro řešit brigáda v Londýně. Pro schválení Czech-usem jsem potřeboval jen absolvovat krátký rozhovor na skypu, aby věděli, že jsem schopný aspoň nějaké komunikace v anglickém jazyce. Další podmínkou byly peníze na začátek, než si tam sám začnu vydělávat.

Vše proběhlo úspěšně, peníze jsem sehnal, rozhovor úspěšně absolvoval, let zabookoval správně a dostavil se na sraz s koordinátorkou v Londýně včas. Dovedla mě až k mému ubytování, které také zařídil Czech-us. Byl to tzv. share house, což znamená dům, ve kterém jsou oddělené pokoje a spolubydlící se dělí o koupelny, kuchyň a zahrádku. Bydleli jsme na pokojích po dvou a je pravda, že mi chvíli trvalo, než jsem si zvykl, protože jsem měl vždy svůj vlastní pokoj. Práci, s pomocí Czech-usu, bylo také docela snadné získat, protože tam spolupracují s agenturou, která zaměstnává číšníky po různých hotelech či slavnostech, kde zrovna potřebují víc personálu než obvykle. Díky této agentuře jsem se podíval a zároveň také pracoval v jedněch z nejluxusnějších hotelů v Londýně jako je třeba The Dorchester.

Všichni moji spolubydlící byli naštěstí Češi, což mě uklidňovalo, a byl jsem rád, že aspoň s nimi můžu mluvit česky. Asi po měsíci neustálého popíjení popracovních piv na backyardu našeho domku jsme si na zahradě z pár cihel postavili vlastní gril, abychom si v tomto velkoměstě aspoň trochu připomněli české garden party. S většinou mých spolubydlících jsme vycházeli výborně a jsme v kontaktu dodnes. Kdybych měl vykládat, co vše jsme tam spolu v Londýně zažili, potřeboval bych novou knihu nejen na svůj život, ale i na tyto příběhy.

Nicméně, jeden z hlavních cílů proč jsem chtěl strávit léto v Londýně bylo úspěšné absolvování anglického certifikátu, jakožto další krok k teď už vysněnému studiu v Anglii. Volné střízlivé chvíle jsem tedy trávil v nedaleké knihovně, kde jsem se pečlivě připravoval. Asi po měsíci jsem si zabookoval termín zkoušky, a i když jsem byl velice překvapen, hned na první pokus se mi podařilo zvládnout úroveň, kterou jsem potřeboval pro přijetí, a to B2, což je o level vyšší úroveň než česká maturita z angličtiny.

Předem dané úkoly byly splněny; certifikát, užít si léto, vypilovat angličtinu, poznat nové lidi, rozšířit si obzory a vydělat si nějaké peníze. Spokojený jsem nasedal do letadla a těšil se na zbytek českého léta.

S Lucií jsme dokončili přihlášky a já poslal kopii maturitního vysvědčení a anglického certifikátu pro potvrzení, že mám vše úspěšně za sebou. Na UCAS, což je webová stránka, přes kterou se hlásí na veškeré univerzity v UK, to funguje tak, že vyberete jednu hlavní univerzitu, kam byste vážně chtěli, a druhou, jako jistotu, kdyby vás nepřijali na tu první. Přijat jsem byl na obě, takže jsem si jen zvolil, na kterou jsem chtěl víc.

Vyhrála University of Winchester ve Winchestru, což je historické městečko na jihu Anglie. Takže v příštím článku vám zkusím přiblížit svou vůbec první cestu do Winchestru a stěhování, spolu se svými obavami a prvními dojmy…