Blog

Bakalářské studium v Anglii očima Viktora – část první: MATURITA A PODÁNÍ PŘIHLÁŠKY

Datum: 27.4.2017 19:19          Publikoval: Lucie Horníková

Jmenuji se Viktor, nyní jsem už dvacetiletý vysokoškolský student, a pocházím z jižní Moravy, kousek od Znojma. Po základní škole jsem absolvoval šestileté dvojjazyčné gymnázium, které se nachází přímo ve Znojmě. Nyní můžu říct bohužel, protože slovem dvojjazyčné myslím německo-české. I přes to jsem se rozhodl po maturitě zkusit štěstí v anglicky mluvící zemi a nemůžu litovat! Nyní jsem studentem na jihu Anglie v historickém městečku Winchester a studuji bakalářský obor Sports Studies.

Viktor před svým gymnáziem.

Osmnáct na krku, maturita za dveřmi. Unavený všedností a rutinním opakováním směšných rituálů střední školy se ptám: „Co bude dál?” Jak už to tak bývá, moje hlava začala tvořit prokrastinační plán, který zněl: „Po maturitě se uvidí, teď mám víc starostí, než se zabývat svou budoucností.”

Můj plán však nevyšel; ustavičné dotazy typu: „Už víš kam půjdeš po gymnáziu, Viktore?”, mě dotlačily doslova do kouta, kam jsem zalezl se svým notebookem a začal se vyptávat mého nejchytřejšího kamaráda, G., co, kde, kam, jak a proč bych měl dělat po maturitě. Google mě vždy okouzloval svými bleskovými a zároveň docela přijatelnými odpověďmi, návrhy a plány. Po prohlédnutí nabídky „tradičních” českých vysokých škol jsem si uvědomil, že tradic už bylo dost. Chtěl jsem něco nového; změnu!

Nikdy jsem nemohl říct, že bych se svým životem byl nespokojený, ale zkrátka to chtělo nový vítr, osudovou vlnu, jinak by život tlel ve stereotypu, a to není nic pro mě. S hlavou plnou vzpomínek na tuzemský vzdělávací systém, ve kterém jsem i se školkou strávil šťastných 16 let, jsem bez váhání začal psát do vyhledávacího okénka „studium v zahraničí”. Tak nějak od začátku oktávy, neboli čtvrťáku, své střední školy, jsem začal cítit v kostech, že angličtina je to, bez čeho se člověk ve světě neobejde, a že ji možná také budu jednou potřebovat. To vedlo k založení mého prvního sešitu a začátku samostudia složeného z pozorování anglických filmů s titulky a větší komunikaci v online hrách se spoluhráči. Později jsem byl za toto rozhodnutí rád. Nejen, že komunikace ve hře vedla k častějším vítězstvím, ale byl jsem si stále jistější v používání tohoto krásného germánského jazyka, angličtiny.

Nikdy jsem nemohl říct, že bych se svým životem byl nespokojený.

Google opět nezklamal, a vyběhl na mě s návrhy studijních pobytů v zemích jako například Dánsko, USA, Německo, Rakousko, Anglie atp. Svých posledních šest let jsem v té době trávil na znojemském dvojjazyčném gymnáziu s rakouskými učiteli a byl jsem němčiny tak přesycený, že jsem okamžitě zamítl veškeré německy hovořící země. Pořád jsem byl ve fázi, kdy jsem jen zjišťoval informace, co by pro mě znamenalo, kdybych chtěl jít studovat do zahraničí. Vždy jsem býval fanda spíše do face to face kontaktu než sedět před obrazovkou a hledat na vlastní pěst. Z toho důvodu jsem navštívil přednášku konanou v Brně na téma studia v zahraničí od agentury Czech-us.

Odcházel jsem s hlavou plnou informací, a z rukou mi padaly letáčky a brožurky. Před cestou autobusem zpět do Znojma jsem pár půllitry pomohl mozku roztřídit nabyté informace. V autobuse se mi začal rodit v hlavě plán. Byl stručný a jasný – „chci studovat v Anglii,” řekl jsem si.

Pár dní potom došlo na sepsání seznamu, (miluju seznamy a plánování). Plán, a s ním i podmínky pro přijetí na anglické univerzity, byl stručný a jasný:

  1. napsat nepřekonatelný motivační dopis
  2. nechat si angličtinářkou napsat dopis o tom, jak moc jsem úžasný student
  3. podat přihlášky na anglické univerzity přes UCAS
  4. složit maturitu nejhůře za 2 z každého předmětu
  5. udělat si anglický certifikát

Jelikož pocházím z rakouského pohraničí, němčina je u nás populárnější, než angličtina (rodiče hovoří „jen” česky a německy). To ovlivnilo, že mi vlastně neměl kdo pomáhat s vyplňováním dotazníků a vybíráním univerzit v Anglii. Naštěstí jsem měl kde hledat inspiraci. Našel jsem totiž podklady z iniciační brněnské přednášky.

Agentura Czech-us se stala mým věrným průvodcem procesem vybírání a zároveň přihlášení se na anglické univerzity, za což jsem byl velice vděčný, protože nerad skáču po hlavě do neprozkoumaných vod, a raději tam skočím s někým, pro koho jsou tyto vody jen bazén na zahradě, a tudíž mě bezpečně doprovodí.

S pomocí Lucie, která je koordinátorkou studentů hlásících se na vysoké do zahraničí, jsem vyplnil veškeré přihlášky a potřebné dokumenty. V té době jsem to ale nebral nijak vážně, protože složit maturitu na dvojjazyčném gymnáziu za dva, s mou nevalnou aktivitou a zájmem o studium, který byl tak nízko, jako cena piva v České republice, jsem tento bod plánu na seznamu podtrhl červeně a přimaloval velký vykřičník, což vlastně znamenalo „nemožné”.

Nicméně jsem maturitu naštěstí více méně zvládl, a teď, kdy už pomalu, ale jistě dokončuji první ročník, se vám budu snažit v dalších článcích přiblížit, o čem to studium v Anglii vlastně je, jak to tam doopravdy funguje, a co všechno to obnáší…