Bakalářské studium v Anglii očima Viktora – část čtvrtá: UBYTOVÁNÍ NA KOLEJÍCH

V tomto článku bych vám chtěl přiblížit, jak je to s univerzitním bydlením na kampusu. Každému nově začínajícímu studentovi na University of Winchester je doporučováno bydlet alespoň první rok přímo na kampusu v ubytování, které vlastní a stará se o něj univerzita. Samozřejmě 99 % studentů si nechá rádo poradit, a tak se každý rok kampus zaplní novými a nejmladšími studenty. Starší studenti si po svém prvním roce hledají ubytování na vlastní pěst, což povětšinou znamená pronajmout si s kamarády dům nejlépe někde v blízkosti univerzity. Většinou má každý svůj pokoj a dělí se o kuchyň a koupelnu, nebo koupelny, záleží na velikosti domu. Stále je však možné zažádat znovu o ubytování přímo na kampusu, ale přednost mají vždy prváci.

Univerzitní ubytování je rozděleno do čtyř tzv. villages, které jsou situovány v různých částech kampusu. Village, česky vesnice, je označení pro budovy – hezké moderní paneláky nebo domy, které studenti sdílejí. Každý z těchto paneláků je dále rozdělen na flats, byty, a každý jednotlivý byt obsahuje určitý počet pokojů. Nejsem si jistý, jak to funguje s domy, nikdy jsem nebyl uvnitř tohoto ubytování, protože většina mých kamarádů bydlela v oněch panelácích, anebo byli přímo obyvatelé Winchesteru a blízkého okolí. Pod článkem najdete pár fotek pro přiblížení, jak to tu asi vypadá; jestli vás to však neuspokojí, zkuste si jednotlivé villages najít na webu školy, který je zahlcen jejich fotkami, ať už z venku či zevnitř.

West Downs Student Village je komplex domů situovaných na špičce kampusu, což je velkou nevýhodou pro línější studenty kvůli každodennímu plahočení se do kopce. Toto ubytování jsem nikdy nenavštívil zevnitř, nicméně z venku vypadá velice obstojně.

Queen’s Road Student Village je „má vesnice“, takže o ní vám můžu poskytnout nejvíce informací. Ubytování je velice moderní a nové, protože bylo postaveno v nedávné minulosti, což šlo poznat i z malých zahrádek mezi paneláky, kde se narychlo snažili zřídit alespoň travnaté plochy.

Můj byt, číslo 25, se skládá ze šesti sólo pokojů a jednoho pokoje pro dva, o který jsem se dělil s Jakubem, o kterém jsem vám už psal. Na fotce pod článkem můžete vidět můj pokoj, ale to už je po vystěhování Jakuba, který tam byl jen jako výměnný student na určitou dobu, takže jsem vše trochu předělal a finální dílo byla jedna dvojitá postel a spousta místa okolo. Pokoje pro jednoho jsou většinou vybaveny skříní, jednolůžkovou postelí, velkým stolem a pár policemi, a samozřejmě také koupelnou, kde se nachází sprchový kout, takže s vanou tady nepočítejte. Teplota v pokoji se dá upravovat podle libosti. Pokoje jsou prostorné a na ten rok úplně stačí. Jediné, co bych tomuto bezpečnému a modernímu ubytování vytknul, jsou okna, která se dají otevírat jen na ventilačku, což mi přijde jako hloupost, ale asi chtěli předejít vyhazování či vyskakování studentů z oken…

Se spolubydlícími jsme se dělili o jednu kuchyň a malé posezení v ní. Pokoje bylo možné zamknout klíčem, který zároveň fungoval i k poštovní schránce. Do budovy a jednotlivých bytů se však dostává pomocí karty, ve které je zabudovaný čip a přikládá se na určité místo, jako to bývá v hotelech. Karta zároveň slouží i jako studentská občanka, bez ní vám není dovoleno vstoupit do klubů na kampusu, a při každém problému, dotazu atd. se touto kartou identifikujete. Uklízení společných prostor, což byla jen ta kuchyň a jídelna, probíhá podle domluvy. Nejlépe je si uklidit po sobě hned po tom, co se dovaří, aby se nehromadilo ve dřezu špinavé nádobí. Dvakrát do týdne přesto přijde uklízečka, která umyje a uklidí celou kuchyň. Tedy vše, kromě toho nádobí, takže mytí jsem se stejně nevyhnul, i když jsem párkrát zkusil to tam jen tak nechat.

Budovy jsou také vybaveny protipožárními alarmy, kterou jsou opravdu velmi citlivé. Nachází se v každém pokoji a také v kuchyni. První semestr nebyl jediný týden bez evakuace celé budovy, protože někdo zapomněl pizzu v troubě nebo spálil palačinky. Často, hlavně tedy na začátku roku, probíhaly nesčetná protipožární cvičení (puštění alarmu bez předchozího upozornění a měření času, za jak dlouho jsou studenti schopni opustit budovu). Po pár těchto planých poplaších jsme si s Jakubem pořídili špunty do uší a místo vycházení před budovu jsme pokračovali v hraní League of Legends.

První semestr nebyl jediný týden bez evakuace celé budovy, protože někdo zapomněl pizzu v troubě nebo spálil palačinky.

Moje ubytování vyšlo lehce přes 3 000 liber za celý rok. Jedná se nejlevnější nabízenou variantu kvůli tomu, že jsem se o pokoj dělil; ostatní ubytování jsou dražší. Ubytování se splácí během roku ve třech splátkách; první na začátku akademického roku, dále uprostřed a na konci. Je však možnost zaplatit vše najednou nebo se s nimi celkově domluvit, co vám nejvíce vyhovuje. Jsou velice vstřícní a chápou, že studenti ty peníze zrovna netisknou, takže jsou ochotní se vám v typu splácení přizpůsobit.

Burma Road Student Village je velice podobný typ ubytování, jako to moje. Je vzdáleno asi 150m od mého bytu. Vše funguje na stejném principu jako v ubytování v Queen’s Road, jediné, co se jim tam dá závidět a je odlišné od mého ubytování, jsou zdi na konci chodeb, které jsou vlastně jen sklo, tudíž poskytují hezký výhled na kampus.

Poslední možnost ubytování mi úplně unikla a nevím o něm zhola nic. Ani jak se jmenuje, ani jak to funguje vevnitř. Jediné, co vím, je, že je situováno na kraji kampusu naproti hřbitovu a připomíná něco mezi domy a paneláky, takže jakési bytovky. Nikdy jsem nebyl uvnitř, ale nikdy jsem neslyšel, že by si někdo stěžoval, podle toho soudím, že to nebude špatné.

Kromě všech těchto villages se na kampusu nachází pochopitelně hromada učeben, hřišť, kafetérií, obrovská tří nebo čtyř patrová knihovna s desítkami, ne-li stovkami počítačů, kavárny s dostupnými počítači pro studenty, amatérské nahrávací studio atp. Je tam také jedna místnost sloužící jako střižna a pracovna pro studenty daných oborů, naplněná počítačovým vybavením od Apple.

Celkový kampus je situován asi 15 minut chůze od centra města. Winchester, i když počtem obyvatel (necelých 50 000) docela malé město, nabízí nepřeberné množství možností, jak zde strávit volný čas. Tohle město je oblíbeno především turisty, protože nabízí bohatou minulost, dokonce to kdysi i bývalo hlavní město celé Anglie, jestli mi teda kamarádi nelhali… Vlakem je vzdáleno od Londýna asi dvě hodiny a od Southamptonu, což je přístavní město na jihu Anglie s počtem obyvatel lehce přesahujících čtvrt milionu, okolo 20 minut.