Bakalářské studium v Anglii očima Viktora – část šestá: Hledání práce, druhý semestr a plány na léto

Školní týdny ubíhaly stále rychleji a najednou tu byl konec prvního semestru a začátek Vánočních prázdnin. Ještě než jsme mohli odjet, museli jsme odevzdat většinu esejí, a tím pro nás skončil první semestr. Vánoční prázdniny trvají asi měsíc, zhruba od poloviny prosince do poloviny ledna. Samozřejmě jsem velice rád využil šance po třech měsících strávit pár dní se svojí rodinou a jel jsem na svátky domů. Doma byl jako každý rok kopec slávy a hlavně příprav na Štědrý večer. Po zdárném přežití novoročních oslav jsem opět nasedl do letadla a vrátil se do Winchesteru, abych mohl odstartovat druhý semestr.

Práce a priority

Během prázdnin jsem měl čas přemýšlet, jak bych mohl zlepšit svůj studentský život. Šlo hlavně o to vymyslet, jak ho přežiju. Jednalo se o moje peněžní zásoby, které začaly blížit nule. Vyloženě vystačily akorát na první semestr a vánoční prázdniny. Ihned po návratu z České republiky jsem se tedy začal intenzivně věnovat hledání práce. Na internetu jsem našel pár stránek nabízející různé pozice, i přes všechny mé emaily se mi však nedostalo žádné odpovědi.

Poprosil jsem tedy o pomoc v kariérním centru univerzity a vyšperkoval svůj životopis. S vytištěnou formou jsem vyrazil do města. Tentokrát střízlivý a s naprosto jiným cílem než obvykle jsem bloudil od hospody k hospodě, a se slovy, že bych tam velice rád pracoval, jsem jim nechával svůj životopis. Jelikož jsem měl už i nějaké zkušenosti z Londýna, kde jsem pracoval jako čišník, zkusil jsem i různé restaurace. V jedné, ve které bych to očekával nejméně, mě manažerka ihned přijala na pracovní pohovor. Byl jsem trochu ve stresu, protože interiér napovídal tomu, že restaurace je opravdu luxusní. Manažerka se mi začala věnovat po pár minutách čekání u baru, kde jsem pocucával nabídnutou kávu. Jelikož jsem na všechno našel správnou odpověď a vlastně jsem nejlepší číšník pod sluncem, ihned mi nabídla zkušební šichtu. Na té jsem zazářil a už jsme jen domluvili, kdy začnu pracovat na částečný úvazek.

Později jsem se dozvěděl, že tato restaurace je jedna z nejproslulejších rybích restaurací, a patří legendárnímu šéfkuchaři Ricku Steinovi. Tréninky, testy a ochutnávání všech jídel a vín, které restaurace nabízí, byly na týdenním pořádku. Svým zákazníkům jsme tedy servírovali nejen luxusní jídlo, ale dostával se jim také luxusní servis.

Později jsem se dozvěděl, že tato restaurace je jedna z nejproslulejších rybích restaurací, a patří legendárnímu šéfkuchaři Ricku Steinovi.

Práci jsem tedy našel, teď jsem akorát musel vymyslet, jak skloubit univerzitu, práci a společenský život. Společenský život to odnesl asi nejvíc. Párkrát jsem odmítl pozvání na party a Ethan si začal stěžovat, že pracuju až moc. Ani to mě ale neodradilo dál pracovat, protože jsem měl jasno, že když nevydělám dostatek peněz na léto a začátek druhého roku, tak si léto neužiji podle svých představ, ale strávím ho někde v práci. Obětoval jsem tedy svůj veškerý volný čas jen univerzitě a práci. Práce mě naštěstí bavila a s kolegy jsme tvořili hvězdný tým, který udržoval dobrou náladu jak mezi hosty, tak mezi námi zaměstnanci.

Náročný druhý semestr

Jakub mě zhruba v polovině druhého semestru opustil. Bylo to proto, že byl v programu Erasmus, takže v cizí zemi strávil jen určitý čas. Na jednu stranu mi bylo líto, že odjíždí, a já zůstanu v pokoji sám, na druhou stranu jsem se nemohl dočkat až odjede, a já budu mít pokoj sám pro sebe. Po jeho odjezdu jsem už nemusel trávit hodiny v knihovně, kde mi dostávalo toho vytouženého klidu a soukromí. Tato změna velice pozitivně ovlivnila mé psaní esejí a mou celkovou přípravu na přednášky.

Co se školy týká, druhý semestr byl obtížnější než ten první. Eseje byly delší a také samozřejmě přibylo požadovaného čtení. Navíc jsme museli ve tříčlenné skupině vytvořit půlhodinovou prezentaci na vybrané téma a na konci semestru ji před celou třídou, a hlavně porotou udělující známky, prezentovat. Byl jsem jediný zahraniční student v této třídě, takže jsem se bál ještě o něco víc než ostatní, pro které to byla prezentace v jejich mateřštině. Přípravy jsem tedy nepodceňoval a začal tvořit svoji část prezentace velice brzy. Také jsem si domluvil schůzku s profesorem daného předmětu, aby mi dal feedback na mou dosavadní práci.

Poctivé přípravy a odříkání společenského života přineslo své ovoce. Prezentaci jsme zvládli, jak nejlépe jsme mohli, i když zhruba po týdnu jsme se dozvěděli, že jsme byli ohodnoceni na 43 %, což bylo jen o 3 % více od minimálního počtu procent, potřebných k úspěšnému splnění prezentace. O něco úspěšnější byly mé eseje. Teď už nic nebránilo v tom se pomalu začít loučit jak s prací, tak kampusem a také si vytvořit plán, jak strávím své první vysokoškolské léto.

Poctivé přípravy a odříkání společenského života přineslo své ovoce.

Plán na léto

Ten se vyrýsoval překvapivě rychle. Byl jsem totiž pozván do Kalifornie kamarádem Erikem, s kterým jsem se seznámil během prvního roku na univerzitě. Byl to zároveň jeden z mých profesorů, který si mě pravděpodobně oblíbil za moji upřímnost a aktivitu v hodinách. Každý rok nabízí možnost jeho oblíbeným studentům vycestovat do Kalifornie, kde je většinou ubytovává po svých známých a kamarádech. Tento rok jsem to tedy naštěstí byl já.

Samozřejmě jsem se musel nějak revanšovat, tak jsem ho i s celou jeho rodinou pozval do České republiky. Nabídl jsem jim ubytování v našem rekreačním areálu v Hnanicích, který je ideální pro rodinné dovolené. Kdo má zájem, přidám odkaz, ať můžete obdivovat krásy vytvořené mým otcem na vlastní oči: Osada havranů. Služby mého otce jsem využil ještě jednou, když jsem k nám do Česka pozval Ethana, aby ochutnal pořádné pivo a podíval se, jak vypadají krásné ženy.

Po těchto dvou krátkých návštěvách tedy přišla řada na mě. Poprvé jsem měl letět za velkou louži, a to přímo do Kalifornie. V příštím článku se vám tedy pokusím přiblížit své léto, poté se vrhnu na dokumentování druhého ročníku na univerzitě.