Blog

Bakalářské studium v Anglii očima Viktora – část sedmá: LÉTO V LOS ANGELES

Datum: 2.1.2018 10:00          Publikoval: Lucie Horníková

Se všemi jsem se rozloučil u vstupu na brněnské letiště. Jelikož jsem před sebou měl dlouhou cestu, musel jsem si vše v hlavě zrekapitulovat a psychicky se připravit. Naštěstí vím, že k takovým meditacím byl speciálně postaven letištní bar, kde se stejně obvykle před odletem loučím s českým pivem. Vše bylo už předem vymyšleno a naplánováno, přesto jsem se cítil nesvůj. Z Brna jsem měl letět do Londýna, odtud vlakem do Basingstoku. Druhý den ráno jsme Erik, jeho manžel, dva pětiletí synové a já, měli vyrazit na letiště Heathrow v Londýně. Naštěstí vše šlapalo jak hodinky a my stihli naše letadlo.

Bakalářské studium v Anglii očima Viktora – část sedmá

Touchdown in L.A.

Po třech filmech a pár hodinách spánku jsme přistáli. Celkově let trval okolo jedenácti hodin, při kterém jsme byli zásobováni pestrou stravou. Také samozřejmě nápoji, které byly zdarma, a to v neomezeném množství, takže jsem si udělal letadlovou ochutnávku francouzských vín.

Dokázali jsme to, po pasové kontrole jsme konečně vyšli z letiště a mně okamžitě zamotal hlavu tamější vzduch. Nicméně jsem neměl čas ani na omdlení, protože na letišti už na mě čekal Luis, u kterého jsem měl domluvené ubytování. Luis je o pár let starší PHD student a poslední rok svého studia strávil právě v Anglii na University ov Winchester pod dohledem Erika. Po cestě k Luisovi domů mi nepřestával popisovat, co všechno je v Americe jiné v porovnání s Evropou a co určitě musím vidět a zkusit. Tak tak se mi dařilo mu věnovat pozornost, protože jsem za a) zkoušel vstřebávat nové prostředí okolo sebe, a za b) jsem byl hrozně unavený kvůli časovému posunu.

Víno od táty na uvítanou

Luis bydlel s jeho rodinou v obrovském domě ve čtvrti zvané Fountain Valley, vzdálené jen pár kilometrů od centra LA, a oceán byl od domu jen asi 7 minut jízdy autem. Luis bydlí se svými rodiči a jeho dvěma sestrami. Jedna ze sester žije v domě i se svým partnerem a jejich malým synem. Rodiče původně pochází z Mexika a bylo to znatelné jak na vzhledu, tak na jejich akcentu. Všichni mě vřele přivítali a já rozdal dary v podobě lahví našeho vína, které vyrobil můj taťka. Všichni se o mě po celou dobu starali s neuvěřitelnou péčí, za což jsem byl nesmírně vděčný.

Grown street, typická ukázka amerického způsobu bydlení.

Poslušní američtí chlapci

Do Ameriky jsem chtěl hlavně proto, abych si mohl zkusit americký životní styl a celkově viděl, co život v Americe obnáší. Trvalo mi asi tři dny, než jsem se dostal z jet lagu, který byl způsoben časovým posunem o 9 hodin. Pak jsem tedy začal být trochu aktivnější a chtěl poznávat a objevovat. Luis se chvíli před mým příjezdem stal trenérem mladých běžců na lokální škole. Spoustu svého času jsem tedy trávil s nimi ať už na trénincích, nebo poflakováním na pláži či u bazénu. Amerika je opravdu velice odlišná. Klukům bylo průměrně okolo 17 let a jejich styl zábavy byly především různé bazénové hry, hraní xboxu v garáži nebo jen tak blbnutí na basketbalovém hřišti poblíž domu. Ani náznak rebelství v podobě zkoušení alkoholu nebo cigaret. Udivovalo mě, jak respektují zákony své země. Všichni tito atleti byli skoro ze stejného sousedství, které se dá snadno označit za bohaté. Všechny domy byly obrovské a často se za nimi nacházely velké venkovní bazény. Nicméně pořád to nebylo nic oproti domům třeba na Beverly Hills a podobných lokalitách, které jsou občas vybaveny i přistávací plochou pro helikoptéry.

Viktor na ulici.

Pivo, marihuana a Carlos

Luis je inteligentní a chápavý člověk a dobře věděl, že v Americe ještě nemůžu kupovat alkohol. Z toho důvodu se mnou občas jezdil do liquer shopu, kde najdete snad veškerý alkohol z celého světa. My se však věnovali pivní nabídce. Vyzkoušel jsem různé druhy mexických piv, které mi byly doporučeny Luisem a musím říct, že ne nadarmo se říká, že máme nejlepší pivo!

Během svého letního dobrodružství se mi podařilo zachytit i střípky ze života těch méně bohatých. Luisovi bratranci pochází z chudšího sousedství. Domy jsou tam menší, auta starší a také už tam začíná teritorium gangů. Luisův bratranec Carlos si mě oblíbil už když byl na výletě v Anglii. Tak nějak jsme si padli do oka. Nevím, jak to souvisí s tím, že jsme se stali tak dobrými kamarády, ale Carlos miluje pivo, marihuanu (která je v Kalifornii legální) a zbraně. S Carlosem jsem trávil svůj volný čas velice rád. Měl samozřejmě podobné kamarády, jako byl on sám, takže s těmi jsem si také velice rychle začal rozumět. Bohužel jsem z nich byl jediný, kdo měl prázdniny a nemusel ani pracovat, takže jsme se nemohli vídat tak často.

Skupina lidí s billboardy sedí na pláži.

Gangsta kariéra

Nicméně jsme toho spolu stihli zažít docela dost. Podnikli jsme asi dvě grilovačky, výlet do Mexika, (kde jsem ochutnal pravou mexickou tequillu v pravém zapadlém mexickém baru), taky mi Carlos ukázal své zbraně, z nichž dvě jsme vzali rovnou provětrat na střelnici. Byl to opravdu zvláštní pocit, když na střelnici kolem nás prošel asi sedmnáctiletý mladík, popostrkáván svým obrovským otcem, a v rukách se mu třásl samopal AK-47. Samozřejmě zbraně byly zajištěny tak, že se nedalo střílet dávkou, jen jednotlivě. Nicméně škála zbraní, z kterých jste si mohli vybrat a zapůjčit si je na střílení byla naprosto ohromující. My jsme zůstali u Carlosových osobních zbraní, což byl Mosin Nagant, a ještě jsme z jeho arsenalu vybrali Glock. Velice mě potěšilo, když po střelbě z Glocku Carlos pronesl, že bych byl výborný gangster, a to proto, že jsem svým výkonem předčil jeho. Později mi to však vrátil ve střelbě z Mosin Nagantu a sám se pasoval na nejlepšího ostřelovače v okolí.

Vítejte v Las Vegas cedule.

Sám doma v Las Vegas

Během mého pobytu v Kalifornii jsem si také zaletěl do Las Vegas. Tam jsem se potkal s Erikem a jeho rodinou. Zarezervovali si na týden třípokojový apartmán, takže nebyl problém mě tam ubytovat. První den a noc jsem obdivoval Las Vegas, zatímco všichni odpočívali a připravovali se na další den, protože jsme měli vyrazit na road trip přes Hooverovu přehradu ke Grand Canyonu a zpět. Hooverova přehrada byla krásná, nicméně v porovnání s Grand Canyonem to byla jen zbytečná zajížďka. Grand Canyon je obrovský přesně tak, jak si nedovedete představit, pokud jste ho neviděli na vlastní oči. Výlet byl povedený, večer jsme přijížděli zpět do Las Vegas s mobily plnými fotek. Další ráno, což byl pátek, se Erik vracel s rodinou zpět domů a já měl celý apartmán na jednu noc jen pro sebe, protože jsem letěl zpět až v sobotu v poledne. Poslední noc v Las Vegas jsem si užil, jak jen to šlo. Popsat, kde všude jsem byl a jaké to bylo by mi zabralo asi týden psaní a vám hodiny čtení. Takže nebudu zabíhat do detailů a nechám vás samotné si představit, co všechno se dá v Las Vegas dělat. Přidám nějaké fotky pro inspiraci.

Most přes Grand Canyon z dálky

Hollywood a jiné nutnosti

Během svého pobytu v Kalifornii jsem samozřejmě taky navštívil Los Angeles, slavnou Griffith Observatory nebo například Hollywood. Los Angeles mě až vyděsilo ulicemi plnými stanů, kde přežívali bezdomovci. Ale město samo o sobě bylo nádherné. Od Hollywoodu jsem moc neočekával, protože nejsem žádný posedlý filmový fanoušek. Nicméně nebylo vůbec špatné se projít po chodníku slávy a navštívit filmová studia. Nejvíc se mi asi líbila Griffith Observatory, je umístěna na kopci nad LA a máte odsud výhled na celé město, a také na slavný nápis HOLLYWOOD.

Viktor pózuje na vyhlídce

Nemyslím si, že je možné vmáčknout měsíc plný zážitků do jednoho článku. Udělal jsem však co jsem mohl. V příštím článku se vrátím ke studiu v Anglii, přesněji na University of Winchester. Kdo má opravdu zájem, může mi dát follow na Instagramu, kam často přidávám fotky ze studentského života, především tedy do stories.