Studium na Solentu očima Lenky

„Tak jaké to tam teda je?“

Southampton Solent University je škola, o které mohou snít budoucí filmaři, grafici, návrháři, designeři a další kreativci. Z oborů si však vyberou i ti, kteří svou budoucnost vidí spíše jako podnikatelé, sportovci či třeba IT mágové. Ať už si zvolíte cokoliv, můžete si být jistí, že vám univerzita nabídne velmi kvalitní vzdělání, které se s českými školami nedá srovnat.

Univerzitu v Southamptonu na jihu Anglie jsem si nevybrala ani tak kvůli městu samotnému, ale především kvůli oboru. (BA) Media Culture and Production je kurz, který kombinuje mediální studia s produkcí. Znamená to, že se učíme řídit audio a video projekty od počátečního plánování až po postprodukci. Například jsme tak dali ve skupině hlavy dohromady, načrtli scénář, pozvali hosta do studia, nahráli zvuk, který jsme následovně editovali… A? Ta dá, vlastní díl pořadu ve školním rádiu byl na světě. Díky obdobné práci na projektech (i pro reálné klienty) studenti opustí univerzitu s portfoliem a zkušenostmi v oboru, které jsou na pracovním trhu nedocenitelné.

Výuka je celkově neporovnatelná s tou na vysokých školách v Čechách. Z vlastní zkušenosti vím, že u nás bohužel ještě stále panují konzervativní a striktně dané osnovy, důraz se klade na memorování, naopak praxi od školy očekávat nemůžete. Studenti pak opouští přeplněné přednáškové místnosti s horšími vyhlídkami na budoucí zaměstnání. Na Solentu je naopak ve třídě kolem deseti žáků, proto nás učitelé mají šanci poznat a věnovat se nám individuálně. Celkově zde panuje méně formální a přátelská atmosféra.

Nic ale není zadarmo. Výuka v UK je placená a není zrovna nejlevnější. Naštěstí je tu studentská půjčka. Díky ní jsem pokryla roční školné ve výši 9000 liber. Neznamená to však, že jakmile vyhodím promoční čepičku do vzduchu, spadnu do dlužního otroctví. Británie je velmi vstřícná a nechává své dlužníky částku splácet postupně a to jen v případě, že plat dosahuje určité výše, jinak půjčka po několika letech propadne. Takže pokud si díky studiu na zdejší škole najdu velmi dobře placenou práci, ráda se za to zpětně odvděčím. Beru to jako fair deal.

Ohledně peněz, v Británii jsou samozřejmě jiné ceny než u nás. Netýká se to však potravin, za ty mám téměř stejné výdaje, a upřímně, leccos se tu dá koupit levněji. S nájmem a energiemi je to už jiná liga. Southampton je sice dvě hodiny od předraženého Londýna, přesto se tu nejlevnější nájmy za pokoj pohybují v přepočtu kolem 9 tisíc korun na měsíc a energie k tomu kolem 1000 korun, plus pár stovek navíc za nějaký ten neutažený kohoutek v koupelně, nezhasnuté světlo na chodbě nebo hodinové pozpěvování ve sprše. Skoro bych zapomněla, bydlení shánějte již před odjezdem, buď skrze některou místní agenturu, či sociální sítě, kde najdete skupiny s podobným zájmem.

Abych to vše poplatila, vydala jsem se na hon za brigádou a upřímně, neměla jsem takové štěstí jako přátelé kolem. Práci jsem sehnala až po čtyřech měsících. Jak práci získat? Vytiskněte si štos CV a rozdejte je, kde se dá. Jednou se na vás štěstí usměje. Jo, se CV si nemusíte lámat hlavu, Solent má zaměstnance speciálně na to, aby vám pomohli správný životopis sestavit a přihodili k tomu ještě pár užitečných rad navrch.

Co povědět k životu v Southamptonu? V tomto industriálním městě na koupání v moři zapomeňte, přístav lemují obří lodě, kvůli kterým se k vodě nedostanete. Za koupáním si však můžete udělat výlet do sousedních měst, které nabízí i turistické pláže. Samozřejmě tu nechybí hospody a kluby. Připravte se však na vyšší ceny alkoholu v podnicích. Pokud vyrážíme se spolubydlícími na party do města, raději nejdříve začněte večer s řádnou domácí přípravou, tedy zakoupenými lahvemi z obchodu. Neutratíme pak tolik v hospodě a zbyde třeba i na nový svetr z Primemarku. Zbytek volného času lze využít například v rámci sportovních kurzů, které škola nabízí. Takový šerm, windsurfing, jízda na koni či kriket může být zajímavým zpestřením školního roku. Jinak se mi ale zdá, že město samotné kulturou tolik nežije. Například v porovnání s podobně lidnatým Brnem, kde narazíte na kavárničky, galerie, koncerty a alternativní scénu, je to tu o poznání slabší. Za kulturou tak spíše vyrážím do sousedního Brightonu nebo Londýna.

Co mě ale ohromně překvapilo, jsou zdejší lidé. Ať už ve škole, na úřadu nebo v obchodu, místní jsou velmi příjemní, vstřícní a ochotní. Nemusíte mít obavy, že třeba ze začátku nebudou vaší angličtině rozumět, jsou tu na to zvyklí a vždy se snaží pomoct. Počasí je na jihu také přívětivější než v severnějších částech ostrova. Prší tu hlavně v zimě, ostatní roční období jsou prosluněná, teplota v zimě se pohybuje kolem nuly a vítr je dost studený. V létě je pak kolem příjemných 25 stupňů, což mně osobně vyhovuje. Když se procházím ulicemi, baví mě variace národností a náboženství, které tu zahlédnete mezi stálými obyvateli. O to zajímavější je pak ta ohromná směska mezinárodních studentů, které potkáte ve škole. Možnost poznávat kultury a cestovat se mi tady asi líbí ze všeho nejvíce. Jo, to je prima. Sice není nad domácí řízek a české pivo (a spoustu dalších bohatství, co v Čechách máme), přesto si myslím, že strávit nějaký ten rok za hranicemi je pro získání jistého nadhledu velmi dobrý, životní, krok.

Tak směle do něj 🙂

Hodně štěstí přeje
Lenka